Sraz 10. 9. 2001

          Srazy 17. 10. a 15. 11. 2001

          Sraz 19. 3. 2002

          Sraz 16. 5. 2002

Vypadalo to zhruba takhle:

Dne 6. 6. se opět uskutečnil sraz. Naproti očekávání všech minule zúčastněných (a že jich bylo!!!) jsme se sešly v hojném počtu (hojný počet = asi 13 lidí). Abychom byli konkrétní, tak přišla: Petra D., Katka S., Lenka, Evka, Alena, Marcela, Iva, Daniela, Marta, Blanka P. /zatím ještě, informace později, pokud bude, tak i foto/, Síma, & já (tak jsem se přepočítala, je to 12).

Po uvítacím ceremoniálu, který se nesl ve vznešeném duchu („Nazdar vole!“), jsme si, kdo měl kam, sedly. Navzdory naší bujné minulosti a výborné pověsti jsme si objednaly nealkoholické nápoje (brrrrrrrrrrrr) a jídlo. Až do okamžiku přinesení pokrmů jsme vypadaly jako normální sešlost. Číšník to však nevychytal. Vylejt salát s červenou řepou na Martu přehnal. Marta se dle očekávání nedala a číšník ztratil koule… Po zbytek večera byl lehce nervózní a docela se nám vyhýbal… Když přišel, koukal se do země (asi hledal tu kouli). Koule se taky nakonec našla – u Marty. Ta jí zahodila, když odcházela domů :-).

Sešly jsme se sice za účelem dohodnutí výletu na Slapy, ale především jsme se OPĚT po 2 měsících dozvěděli, že J.F. pracuje ve věznici (nebo je v Izraeli?), K.K. děsí své bývalé spolužačky v metru (a nutí je opustit dveřní prostor), H.E. má dlouhé vlasy a je FAKT HEZKÁ, L.V. má úžasnou kočku, ale naštěstí už ne PANA PRASÁTKA a o T.S. raději nikdo nic neví. Zároveň jsme se potěšily nad tím, že Blanka všechno vydržela, a proto ji budeme moct na Slapech opít. Po chvilce překřikování jsme se konečně dohodly i na těch Slapech…

Poznatky:
Poháry na zmrzlinu se fakt nedaj jíst!
Číšník nepoznal odcizení sklenice!
Nejlepší jsou koule (z nivy).
Křepelka je zrádce, protože nepřišla.
Lenka má hezkou kočku (a její Aleš hranatý kolena)!

A dál už nic nevím, protože jsem tam nebyla…Takže to někdo dokončete… Ale číšník prej málem rozbil stůl o popelník…nebo to bylo opačně?