Sraz 6. 6. 2001

          Sraz 10. 9. 2001

          Srazy 17. 10. a 15. 11. 2001

          Sraz 19. 3. 2002

          Sraz 16. 5. 2002

Otevřený dopis majiteli restaurace Evergreen


Vážený p. t. majiteli restaurace Evergreen,

Je nás zhruba 15, absolventek Obchodní akademie v Karlíně, co se skoro pravidelně scházíme ve Vaší tak trochu jiné restauraci. Jistě nás znáte. Ano, jsme to my, hlučné osoby, které nejdříve strašlivě řvou u stolu a poté předvádějí ještě strašnější taneční kreace na parketu. Když už jsme u toho parketu - kolo nad ním jsme pojmenovaly "Tleskačem"; roztomilé, že?

Nejinak tomu bylo i 19. tohoto měsíce od 18.30. Sešly jsme se opět u Vás; abych byla konkrétní a nepůsobila dojmem neseriózního člověka, který skrývá svoji identitu, mohu jmenovat sl. Martu, sl. Kateřinu V., sl. Kateřinu S., sl. Kateřinu S.2., sl. Lenku, sl. Jitku O., Petru D., Evku Š. a mne. Doufám, že jsem na nikoho nezapomněla.

Již od začátku jsme způsobily veliké rozjaření u Vašeho obslužného personálu, zejména pak číšníka, jehož jméno nám zůstalo utajeno (naneštěstí - neboť tak výtečný exemplář se jen tak nevidí). Hned poté, co jsme se usadily, se k nám hbitě přišoural a na objednávku banánového džusu kontroval, kdy už si konečně dáme nějaký alkohol. A to i naproti tomu, že je o nás všeobecně známo, že jsme abstinentky a nekuřačky (totéž vyžadujeme od svých partnerů - jakmile vytáhne kluk z tašky kuře, je konec). Co nás však pohoršilo nejvíce, je přístup k zákazníkům. Jistě, chápeme plně heslo "Zákazník - pán." Ale podlézavost Vašeho zaměstnance vůči Katce S., kterou projevoval slovy "Vy jediná mi rozumíte" a "Vás mám rád" se nám jeví jako přílišná. Na druhou stranu je nutno ocenit - želbohu jako jediný klad, že chrání Váš podnik před nepoctivci. Poté, co Jitka O. konstatovala, že má pouze jistý druh stravenek a že jestli je neberete, tak že nemá peníze, jí bylo odpovězeno, že "si kdyžtak vezme její vlasy." Je na první pohled vidět, že Váš číšník má vytříbený vkus.

Další problém spatřujeme v separaci kuřáků od nekuřáků. Naše společnost se dělí na tyto dvě velmi nerovným dílem a to 3: zbytku. Obsluhující číšník, týž, jehož kvality popisuji výše, nám oznámil, že se kouří pouze napravo, což demonstroval širokým rozmáchnutím ruky a kamennou tváří, evokující samotného vůdce. K tomu si dovoluji podotknout, že u slabších povah se po zbytek večera projevovala bázeň objednat si jakýkoliv nealkoholický nápoj (samozřejmě vyjma sl. Katky S., které toto bylo dovoleno slovy "Vy můžete"). Obsluha totiž vždy reagovala nápadně podrážděně, případně nás vůbec ze svého kroužku vynechávala a nechala nás trpět žízní. Jak kruté.

Následně nám byla donesena objednaná jídla - což se samozřejmě neobešlo bez menších situací k řešení* (vždyť rozeznat míchaný salát od brokolice je tak složité…). Při této příležitosti jsme seznaly, že byste pravděpodobně měl více investovat do vybavení Vaší restaurace, neboť dostat k 5 jídlům 3 kompletní příbory a 2 nože….no, uznejte sám. Všechna čest Vašemu šéfkuchaři, protože jídlo bylo klasicky vynikající.

A několik posledních drobností. Pořiďte si užší stoly. Chudák číšník se nemohl přes 0,5 m široký stůl nahnout a podat skleničku s vínem. Kdyby se mi ho nezželelo a skleničku bych si nepodala, mohla být restaurace svědkem velmi trapného ekvilibristického cvičení…Dále - na co nutíte personál obíhat restauraci a neustále měnit popelníky? Proč takový přepych a zbytečné plýtvání přírodními zdroji? Náš číšník na to šel s patra - šalamounsky nám přisunul plný popelník k plnějšímu, konstatoval, že je prázdnější a s plnějším odešel. Za chvíli se vrátil a nesa prázdný se tázal: "Už je čas?". Slušně jsme mu poděkovaly a odpověděly, že ne, pročež odkvačil. Tomu se říká úspora.

Děkujeme za Váš čas, který jste věnoval čtení tohoto dopisu. Věříme, že si z něj vezmete poučení a budete zaměstnávat a svojí péčí vychovávat více takových lidí. Váš podnik se jistě pak stane všeobecně známým a oblíbeným, zejména mezi lékaři - psychology a psychiatry.

S veškerou úctou,

                                             Vaše
                                                      Ex 4.D

* situace k řešení = mezi vzdělanými lidmi se takto nazývají problémy (bylo mi řečeno na jistém školení)
*********************************************************************************

A teď pro ty, co to dočetly až sem:

Jakože to byl sraz řečený "malý", tak byl nakonec velký (skoro). Protože jsme se dlouho neviděly, tak byla velká legrace hned od začátku. Akorát Lenka byla trochu vzteklá, ale to je od tý doby, co nefetuje.

A teď hlavní body:

  • Katka S. vzteklá nebyla, protože už je skoro mamča (a tady je nutné zdůraznit, že jí to moc sluší) a získala si tím sympatie číšníka, jak již popsáno výše.
  • Lenka zase vstoupila (asi) do válečného stavu s číšníkem, protože ten pravil: "Já vás mám rád, proč jste taková?!", pročež Lenka mu odvětila "A co když my nemáme rádi vás?" a bylo to. Po zbytek večera spolu nemluvili (naštěstí). Co číšník vyslovil, to perla.
  • Zjevně má taky jasnovidecké schopnosti, protože nějakým způsobem uhodl mojí spojitost se sítí nejmenovaných supermarketů (začínající D a končí A). Martu naštěstí nikdo nepokapal ani u ní nenechal koule.
  • Od Vačice jsme se dozvěděly, co se dá dělat napoprvé s mužským….a jak veselé je se o tom dozvědět. Smála jsem se já i Sovina, Katka S.2 a Evka cudně klopily oči. I vy šibalky, jen se nedělejte!
  • Já: "Já si dám jedno červený". Číšník: "Bez sodovky?" Já: "Jo." Číšník: " Já abych Vám tam něco nestříknul jako Vašim kolegyním." Já /vyděšeně/: "Nic mi tam nestříkejte!!!!"
  • Já rozmlouvám se Sovinou na téma porod a bolesti a tak. Sovina: "Mělas někdy zácpu? Tak já si myslím, že zácpa je jako porod." Aha povídám. To je hezké,neboť při této bohulibé legraci jsem si jednou natrhla …. a bylo to velice nepříjemné (Lenko, nesměj se, je to lidské - i Káča to říká. Tak to asi bude pravda.).
  • Při placení nastala taky veselá situace. Nikdo, NIKDO z nás neměl pečivo. A číšník pořád: a nějaký pečivo? a nějaký pečivo? a nějaký pečivo? a nějaký pečivo? a nějaký pečivo? a nějaký pečivo? a nějaký pečivo? a nějaký pečivo? a nějaký pečivo? a nějaký pečivo? Když jsme vytrvale tvrdily, že ne, tvářil se uraženě a že z něj děláme (hahahahahahahahahahahaha) zloděje. Hanba, takhle nás nařknout! (ale my vážně žádný pečivo neměly….teda krom těch 16 loupáků, kukuřičných lupínků, které mi někdo vysypal na bundu a 5 chlebů…)

Tak to by snad stačilo. Závěrem poprvé a ne naposledy!!! upozorňuji, že se blíží léto a je čas naplánovat si, kam tentokrát vyrazíme, kde budeme prudit a dělat ostudu a hlavně KDY!!!!! Hlavně si do té doby všichni sežeňte hůlky ke stanům.

Zdarec.

Zuzka.

Srazy Fotky Slapy Novinky Kontakty Vzkazník O NÁS